Můj příběh

Jmenuji se Vladimír Čech, narodil jsem se v březnu roku devatenácet-osmdesát-osm na divokém západě české země a jsem fotograf, fotograf přírody.


„Fotopastičky nejsou dílem nudy jednoho deštivého odpoledne, ale projekt, který nosím v hlavě už několik let, ale s větším úsilím jsem se do něj vrhnul až na přelomu roků 2016/17 a musím říct, že mě to děsně chytlo.“

CO JSOU FOTOPASTIČKY ?

Ti bystřejší už vědí, že se jedná o fotografický projekt, ale nejspíš ještě netuší, že je zaměřený na zachycení přírody a divokých zvířat vskutku unikátním pohledem. Za pomocí tzv. *DSLR fotopastí fotím ve volné přírodě jinak prakticky neviditelná, plachá a často velmi vzácná zvířata. Nejen, když to světlo dovolí, ale i v noci a to takřka „na dotek“ použitím krátkého, širokoúhlého ohniska.
*DSLR = Digital Single Lens Reflex neboli „digitální zrcadlovka“
Určitě znáte klasické fotopasti, používané např. k monitorování zvěře nebo hlídání majetku. Jsou zdrojem cenných informací, ale obrazová kvalita je otřesná a to obzvlášť v noci, což je u fotografování živočichů s převážně noční aktivitou docela problém. Proto jsem se rozhodl sestavit si pastičku(y) vlastní a pomocí klasické zrcadlovky, pohybových senzorů a externích světel si doslova stavím fotografické studio uprostřed lesa.
Nebudu si přivlastňovat cizí nápady, tato technika rozhodně není mým patentem, už desítky let je používána těmi nejlepšími. National Geographic a fotografové jako Michael „Nick“ Nichols a u mě především Steve Winter tuto cestu dotáhli k pomyslné dokonalosti. Dnes je tento alternativní styl focení stále dostupnější a ve světě čím dál tím populárnější, nicméně vlastnit techniku a mít výsledky jsou dva odlišné světy.
Já o fotopastích začal přemýšlet pár lety zpátky(2014) právě při pohledu na snímky S.Wintera(*) a stěžejní roli v tom hráli tygři, do kterých jsem tak trochu blázen.
Když jsem se chystal za tygry poprvé, mnoho informací jsem neměl(sociální sítě byly ještě v plenkách), většinou jsem se setkal s názorem, ať nemám přehnaná očekávání,  že beztak vyfotím kulový. Nebudu nic zastírat, fakt jsem to kulový přivezl, ale zároveň s ním i cenné zkušenosti a vizi, že to půjde…
Možná byste to nečekali, ale problém s tygry je ten, že v české přírodě žádní nejsou! Bohužel(nebo bohudík??) nejsem ten typ fotografa, který se vyžívá ve cvakání závěrky a fotí všechno, všude a pořád. Ke svému cvakání/focení/tvoření potřebuju nějakou výzvu. Prostě někoho, kdo zase řekne, že to nejde! Možná už víte, kam tím mířím.
Do tygra nemá zase tak daleko a dokonce se mu i evropský tygr přezdívá…RYS OSTROVID, naše největší kočkovitá šelma a moje výzva. Dokonalý vrcholový predátor a zároveň již léta středobod mnoha kontroverzí mezi námi – lidmi.
Rys je stěžejním bodem projektu, mojí největší hnací silou, ale rozhodně ne jediným druhem, na který se s Fotopastičkami v budoucnu zaměřím. Nápadů je spoustu, času a techniky prozatím málo…

steve winter and myself

* nevěřím na osud nebo podobné hlášky, ale nečekané setkání s mistrem tohoto „oboru“ S.Winterem jen pár měsíců před prvními dílčími úspěchy mého vlastního projektu mě trochu nahlodalo…třeba na mě přenesl fakt trochu toho potřebnýho fotografickýho štěstíčka? (brát samo s nadsázkou, pozn.redakce)

Další informace i fotografie z trochu „jiného soudku“ najdete na odkazech níže…
www.photocech.cz

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit