Princ perský

Plány na cestu za unikátní fotografií levharta perského se v mé hlavě rodily dlouho. Dva roky nazpět jsem byl už téměř u nákupu letenek do Íránu, kde se dnes nachází poslední životaschopná populace jednoho z největších podruhů levharta skvrnitého. Spolupráce s místními byla navázána, itinerář projektu naplánován, nicméně jsem se ve finále rozhodoval mezi tímto podnikem a expedicí do Mongolska za levhartem sněžným – vyhrál Irbis. Možná nevědomky jsem si tímto rozhodnutím zachránil když ne „kejhák“, tak přinejmenším svoji foto-techniku a nemalé finanční náklady. Pár týdnů po návratu z Mongolska jsem se totiž dozvěděl o uvěznění několika íránských zoologů, věnujících se monitoringu asijského geparda nebo právě levharta perského za pomoci klasických fotopastí. Obvinění? Špionáž! Pod hashtagem #anyhopefornature se dozvíte více…

Každopádně pokud někomu takto vadil monitoring místních ochránců, tak si ani netroufnu pomyslet, co by řekli na moji „výbavičku“.

Myšlenky na Írán jsem tedy zavrhl, nicméně „peršan“ mě ze snů budil dál. Po desítkách zdlouhavých a nesnadných „facebookových“ komunikací s různými světovými experty na kočkovité šelmy jsem dostal tip a kontakt na arménskou kancelář WWF (Světového fondu na ochranu přírody) a trefil jsem jackpot! Relativně snadno a rychle jsem se domluvil s vstřícnými lidmi z fondu a naplánoval instalaci svých Fotopastiček na říjen 2019. Přesto tu byl takový drobný, nepatrný problém – v oblasti, kde budu působit se pohybuje pouze JEDEN jediný levhart a v celé Arménii pak ne více než deset kusů! Klasické klišé o „jehle v kupce sena“ se pro tento případ výjimečně hodí.

Návrat do Arménie mi vyšel na začátek února. Nemusím ani dodávat, co jsem v teple svého domova pociťoval při pomyšlení na své „nebohé“ pastičky. Ušetřím Vám trochu času a zkrátím to – dvě ze čtyř sestav byly bohužel absolutně plonkové. Jednu strhl medvěd a ani se neobtěžoval při tom vyfotit. U druhé byla pravděpodobně od myší překousaná kabeláž k pohybovému senzoru a také žádné kloudné snímky. Třetí byla velké překvapení, jelikož ještě po třech měsících krásně fungovala, ale kocoura bohužel nezaznamenala. Ale ta čtvrtá, instalovaná vysoko v horách poblíž pevnosti zvané Kakavaberd. Ta čtvrtá to zvládla. Pořídil jsem jednu z mála, pokud ne úplně první fotografii levharta perského(Panthera pardus saxicolor) ve vysokém rozlišení na světě!