Za příběhem levharta sněžného

Od prvního dne v mongolských horách jsem si v duchu říkal, jestli to ode mě není příliš velká troufalost, ba přímo drzost nakráčet si tam se třemi podomácku slepenými pastičkami v plastových boxících z Ikey a tvrdit, že jsem si přijel pro fotku tvora, jehož většina místních nikdy neviděla a nejspíš ani neuvidí. Kdybych uměl mongolsky, přísahal bych, že se mi i trochu posmívali a dokonce fotili na telefon, jak jsem se tam při jedné z instalací válel a zkoušel cvičně zaostřit na batoh. Přesně po třech dnech v terénu už se nesmáli … já taky ne … povedlo se to!